Dřevorubec a jeho práce
Co vše musí dřevorubec zvládnout?
Aby dřevorubec měl vůbec svoji práci, musí strom projít dlouhou cestou, která může trvat i mnoho desítek let. Jeho pouť začíná v okamžiku, kdy na stromě v šišce dozrává. V případě, že samovolně vypadne na lesní půdu, stává se z něj náletový semenáček a dál roste ve svém přirozeném prostředí. Tohoto typu vysazování nových stromků se používá především při přirozeném omlazování lesa v oblastech, které mají status státem chráněné lokality. Tou můžou být jak chráněné krajinné oblasti, tak především národní parky, kde kácení stromů a dokonce i prořezávání stromů je velice limitované a les je ponecháván doslova napospas, takže žádné zásahy člověka ať pěstební, zdravotní či těžební nepřicházejí v úvahu. Dřevorubec v takovém lese uplatnění bude hledat asi těžce.
Pokud ale chceme zakládat nový les, jen z náletových semenáčků se nám to nepodaří. Proto v období dozrávání šišek nastupují do lesa sběrači, kteří vysoko v korunách stromů sbírají zralé šišky, které následně putují do semenářských závodů. Po vypěstování malých semenáčků vede jejich cesta do lesnických školek, kde několik let společně rostou ještě v ideálních podmínkách. Ve školkách jsou malé stromky zavlažovány, hnojeny, chráněny před škůdci i okusem vysoké zvěře. Teprve po asi 3-5 letech se začínají vysazovat do svého přirozeného prostředí. Samotnému zalesňování předchází příprava půdy, její zpracování a především výběr vhodných dřevin. Mladý stromek však zatím není schopen čelit sám všem nástrahám, proto je o něj stále pečováno. V zimě ochrannými nátěry, v létě sečením vysoké trávy, které by jej mohla zadusit.
Průběžně v roce dochází k prořezávání stromů, které jsou zdeformované, poškozené nebo rostou příliš natěsno. Tady už dřevorubec plní svoji úlohu a začíná jeho práce. Samotné kácení stromů může být buď řízené a plánované nebo nahodilé. Pokud se přes krajinu přežene vichřice a způsobí polomy či vývraty, nastupuje okamžitě do práce dřevorubec, protože na zemi dlouho ležící dřevo je vyhledávanou potravou dřevokazných brouků, které pak mohou způsobit kalamitu. Důraz musí ale dřevorubec klást především na bezpečnost, protože rizikové kácení stromů je v těchto situacích mnohem častější.
